říká Čech, který mění výuku v USA

• Martin Mikuláš vytváří učebnice pro vysoce hodnocené školy v USA, čerpá ze zkušeností z českého školství.
• Kritici Hejného matematiky podle něj zapomínají na to, že i při výuce matematiky se musí vycházet z psychologie dítěte.
• Dává jim ale za pravdu, že učitel by měl především rozumět matematice. A že na všechno si děti samy nepřijdou, učitel je hlavní, kdo má určovat směr.

Odjakživa měl Martin Mikuláš talent na jazyky a matematiku. Po doktorském studiu pedagogiky na Univerzitě Karlově se rozhodl opustit akademickou půdu a odpověděl na inzerát z nástěnky na fakultě. „Hledali někoho, kdo by uměl psát učebnice matematiky pro školy v USA,“ vzpomíná na začátky svého dnešního působení.

Teď je v Americe druhým rokem a vytváří podklady pro výuku matematiky v podobě aplikací pro tablety a jiná „chytrá“ zařízení. Letos je otestovaly stovky studentů ve věku odpovídajícím druhému stupni a středním školám v Česku. Od příštího roku už to budou tisíce. Síť škol, pro niž Mikuláš pracuje, se v žebříčcích mezi více než dvaceti tisíci vzdělávacími institucemi v USA pravidelně umisťuje na předních příčkách − například v nedávném hodnocení mediální společnosti U.S. News & World Report.

„Výuka matematiky v Americe se často opírá o učební osnovy zvané Saxonovo kurikulum. Ty k matematice přistupují z inženýrského hlediska a nenabízejí vhled, který vidí matematici,“ vysvětluje Mikuláš, kterého si firma Basis Educa­tion najala právě proto, aby společně s dalšími dvěma kolegy nedostatky odstranil.

„Tamní studijní plány vedou děti k tomu, aby uspěly v početních operacích, zároveň ale například oddělují geometrii a algebru, které spolu souvisí. To se snažíme změnit. Také neobsahují moc vizualizací a příkladů ze života,“ říká odborník, který při své práci čerpá ze studia na vysoké škole v Česku. Prý mu dala schopnost lépe vnímat nedostatky amerického přístupu.

„Máme dlouhou tradici výuky matematiky a kvalitní učebnice, které k předmětu přistupují soudržněji než v USA, kde je výuka rozbitá na malé kroky,“ podotýká pedagog, který nyní působí v americkém Phoenixu a během školního roku se účastnil hodin, kde se podle nových materiálů vyučovalo.

„V Americe se klade důraz na domácí úkoly, studenti jich dostávají více než v Česku. My jsme je o třetinu snížili, v centrálních celoškolských testech jsme díky výuce s novými učebnicemi dosáhli minimálně stejných, spíše lepších výsledků než v předchozích letech,“ prohlašuje Mikuláš.

Podle učebnic, na kterých pracuje, se mají vzdělávat i žáci v Číně, kde má školní síť své pobočky. V Česku se o novinky zatím nikdo nezajímal. I Mikuláš je k přejímání učebnic tuzemskými školami zdrženlivý. „Nejsem příznivcem přenášení kulturních modelů. Učebnice pro USA jsou postavené na tom, že tamní žáci jsou zvyklí pilně studovat a plnit spoustu domácích úkolů. Velmi často na nich pracují během přestávek ve škole a dochází pravidelně i na konzultace k učitelům. Učebnice bychom museli přizpůsobit českému systému,“ podotýká didaktik.

Zatímco američtí žáci vynikají samostatností a pílí, u těch českých Mikuláš oceňuje upřímné jednání s učitelem. Na vysoké škole se zabýval i učením matematiky takzvanou Hejného metodou, kterou využívá více než 750 celkem ze 4100 českých základních škol. Při psaní učebnic se jí inspiruje. Třeba přístupem, kdy žáci na řadu postupů přicházejí sami. „Podle mě se ale Hejného metoda o tento přístup někdy opírá až moc, a žáci tak mohou docházet k chybným představám. Ten, kdo nakonec vysvětluje a usměrňuje, by měl být učitel. Děti například samy nedospějí k tomu, jak vypočítat objem koule,“ uvádí.

„Kritice této metody rozumím,“ připomíná výtky některých matematiků a akademiků. Ti se v poslední době ozývají s obavami, že stále oblíbenější styl povede k tomu, že děti budou zaostávat v počtech. „Souhlasím s jejich poznámkami, že dobrý učitel by měl především rozumět matematice. Řada médií prezentuje metodu tak, že z každého udělá matematika a že je to matematika hrou. Přitom i v Hejného metodě jde o náročný poznávací proces,“ upozorňuje odborník.

Matematici tvrdí, že alternativní metoda postrádá dříve obvyklý dril, ten se ale podle Mikuláše s Hejného matematikou nemusí vylučovat. Nesmí se z něj ovšem stát cíl. „Dril potřebujete k tomu, aby si děti některé úkony bezpečně zautomatizovaly,“ vysvětluje. „Mám ale pocit, že matematici zapomínají na to, že výuka musí vycházet z psychologie daného věku. A že mnohé děti až do začátku puberty nedokážou uvažovat abstraktně,“ upozorňuje.

Ve výuce je podle Mikuláše nakonec stejně nejdůležitější, aby byl dobrý učitel. Musí se umět upozadit i klást správné otázky. „Jenže ti nejlepší absolventi pedagogiky v Česku kvůli nízkému finančnímu ohodnocení nejdou učit. Znám to ze svého okolí,“ dodává Mikuláš a vysvětluje, že v USA mají rozrůzněné platy nejen podle měst nebo států, ale i podle oborů. A právě učitelé matematiky patří mezi nejlépe placené.

Martin Mikuláš (35)

Vystudoval matematiku, angličtinu a pedagogiku na Univerzitě Karlově. Pracuje pro mezinárodní testovací agenturu UNIcert, při přípravě státní maturity byl mezi hodnotiteli. Jako bývalý student profesora Milana Hejného teď v USA pomáhá reformovat výuku matematiky a připravuje učebnice pro síť vysoce hodnocených škol Basis.

Adéla Skoupá 10. 5. 2018

Zdroj: Hospodářské noviny