Matematika: stíny nad Hejného metodou

Hejného alternativní metoda výuky matematiky je nebezpečný experiment, který musí skončit, tvrdí přední čeští vědci. Problematikou se už zabývá i ministerstvo školství. Zastánci moderního přístupu tvrdí, že jsou akademici odtržení od reality.

Hejného matematika se vyučuje už ve více než pětině základních škol v Česku. Oblíbily si ji tisíce žáků i jejich učitelé a učitelky. Řada předních matematiků je ovšem přesvědčena, že se původně dobře míněný projekt utrhl ze řetězu a ohrožuje celou generaci dětí.

Naposledy se metoda výuky podle profesora Milana Hejného, jež spočívá v objevování postupů a tvůrčím hledaní řešení dětmi samými, probírala ve sněmovním školském výboru. Politici si pozvali matematiky z vysokých škol a vědeckých ústavů. V mezinárodních šetřeních si totiž Česko nevede nejlépe – meziročně stagnuje, zatímco děti z jiných států nás ve znalosti královny věd úspěšně předbíhají. Experti podpořili výuku podle tradičních přístupů. Velké kritiky se naopak dočkaly alternativní proudy, zejména právě Hejného metoda.

Jen komerční produkt?
„Jsme svědky experimentu na dětech. Experimentu, který plošně zavádí neověřené metody výuky a který, jak se ukazuje, má velmi negativní dopady na vzdělávání dětí,“ varoval ve výboru Jiří Rákosník, ředitel Matematického ústavu Akademie věd ČR. Podle Hejného by se prý mělo učit v pár třídách v republice. Aktuálně se ale tato výuka provozuje už v sedmi stech školách z celkem čtyř tisíc a stát nemá žádné informace o tom, jakých výsledků děti dosahují. Podobně se vyjádřil i Jindřich Bečvář, docent z Matematicko-fyzikální fakulty UK, nebo profesor Vlastimil Dlab z téhož pracoviště.

„Indicie, že je něco špatně, nám přinášejí sami rodiče dětí, které se učí Hejného metodou. Žáci neumějí ani násobilku, vše jim dlouho trvá, nejsou schopní dojít ke správnému výsledku. Ředitelé škol, kteří tuto výuku ve svých institucích schválili, tak činí v dobré víře a s důvěrou v pana Hejného. Ten se ale nemůže opřít o žádné statistiky úspěšnosti než o ty, jež si sám zpracoval,“ kritizuje Rákosník. Metoda údajně vykazuje znaky komerčního produktu, kdy každou učebnici či pracovní sešit vydává Hejného nezisková organizace, dětem ale v konečném důsledku ku prospěchu není.

Mnozí poslanci výboru byli informacemi překvapeni. Netušili prý, že se z alternativních výukových postupů pomalu stává hlavní proud. „Z dětí děláme ve velkém pokusné králíky. Pokud chceme dobře učit, stačí nám dobrý učitel a autorita, jeho hlas, křída, tabule a žák se zájmem. Vše ostatní jsou jen doplňky, bez nichž se musíme umět obejít,“ řekla TÝDNU poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková, školská expertka za ODS. Podobně mluvili i zástupci dalších stran s výjimkou Pirátů. Na základě diskuse s akademiky výbor vyzval ministerstvo školství, aby se výukou matematiky začalo intenzivněji zabývat. Děti vyučující se na základě Hejného metody by podle usnesení měly projít důkladným testováním a srovnáváním s dalšími žáky. To ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) přislíbil realizovat v co nejkratším možném termínu.

„Ministerstvo neprodleně zařadilo šetření k alternativním metodám výuky do plánu výzkumných potřeb,“ potvrdila mluvčí resortu Jarmila Balážová. Výzkum má zpracovat Národní ústav pro vzdělávání, který bude zkoumat například didaktické parametry výuky, silné a slabé stránky Hejného metody nebo její srozumitelnost a efektivitu přístupu pro různé skupiny žáků. Podle výsledků šetření resort rozhodne, jakým způsobem bude nadále k alternativním přístupům k výuce přistupovat.

„Polopravdy a lži“
Propagátoři Hejného metody neskrývají rozladění. „Reakce, které jsme až dosud měli od dětí a rodičů, byly pozitivní. Děti výuka matematiky baví. Výzvy vámi citovaných odborníků jsou jen snůšky polopravd nebo vyslovených lží. Samozřejmě na to budeme adekvátně reagovat,“ uvedl Jan Šedo, mluvčí společnosti H-mat, jež za metodou stojí a dále ji rozvíjí. Podle organizace je klíčové, že výuku si pochvalují i učitelé, kteří jsou s dětmi v každodenním kontaktu, oproti tomu akademici jsou prý často odtrženi od reality.

Pravda ale je, že kritika se čím dál častěji ozývá i ze škol. Na odborné konferenci nazvané Nové metody ve výuce matematiky? se se svými zkušenostmi podělila například Jana Mazáčová, učitelka ze základní školy v Litoměřicích. „Já a mí kolegové již pátým rokem vidíme naprosto evidentní rozdíly mezi matematickými dovednostmi těchto žáků ve chvíli, kdy přijdou na druhý stupeň. U těch opravdu nadaných dětí, tedy jednoho až dvou ve třídě, nejsou následky příliš znatelné, ale u ostatních žáků ano, hlavně u těch podprůměrných jsou až katastrofální,“ řekla Mazáčová. „Hejného žáci“ prý mají hluboké nedostatky v základních počtech, nezvládají vypočítat součet dvojciferných čísel z hlavy, neumějí malou násobilku, tudíž nezvládnou ani dělení, mají problém s písemným počítáním a mají zafixované chybné symboly a také postupy.

„Jelikož do šesté třídy přijdou bez znalosti malé násobilky, mají problémy s určováním společných násobků a dělitelů a v sedmé třídě s počítáním se zlomky. Jednoduchý příklad pět krát dvanáct řeší tak, že si napíší pod sebe pětkrát číslo dvanáct a sčítají. Jednoduchou aritmetiku potřebuje člověk skoro každý den. Má si pokaždé znovu kreativně odvozovat, kolik je osm krát devět? Slyšela jsem argument, že na to je přece kalkulačka. Ano, ale je to nedůstojné zdravého člověka,“ vyjmenovává problémy kantorka. Podle H-matu je ale kritika přehnaná. „Pokud se někde vyskytnou problémy, okamžitě je systematicky řešíme. Je smutné, že kritici si notují mezi sebou, nás ale do společné diskuze nepozvou,“ kroutí hlavou Hejného mluvčí Šedo.

Ministerstvo školství chce srovnání vzdělávání dětí v matematice vypracovat ještě letos. Rozhodnutí, zda aplikovat Hejného metodu, nebo raději zůstat u tradičního přístupu, prozatím resort nechává na jednotlivých ředitelích škol.

Vladimír Barák

Zdroj: Zpravodajský týdeník TÝDEN č. 14/2018